Foto: Jitka Janů/lemur.mu

Ze školníka hodnostářem aneb kde se tu vzal pedel

Tereza Vlčková Univerzita

Možná jste toto slovo již zaslechli, možná že ho vidíte poprvé. Jaký akademický hodnostář se za tímto označením vlastně skrývá?

Nejedná se o žádný překlep, toto slovo označuje akademickou funkci. Přestože jste o člověku, který se nazývá pedel, dost možná nikdy ani neslyšeli, nejspíš ho znáte ze vstupu do vašeho studia nebo z jeho závěru. Pedel sice nepatří mezi členy akademického sboru, ale při slavnostních příležitostech doprovází rektora, před kterým nese rektorské žezlo, či děkana univerzity, před kterým nese žezlo fakultní. Je tedy nositelem insignií dané školy nebo fakulty a je to tedy právě on, na jehož žezlo studenti přísahají při imatrikulaci a promoci.

Každá univerzita má svého pedela, který si obvykle obléká černý talár s purpurovým límcem a baretem. Barva taláru se také může lišit podle jednotlivých fakult. Například pedel Ekonomicko-správní fakulty má zlatohnědý talár, pedel Fakulty sociálních studií nosí zelený. Pedel zároveň uvádí na pódium děkana a jiné akademické funkcionáře a dává během akademického obřadu pokyny účastníkům.

První zmínky o úřadu pedela, jak ho známe dnes, pochází z roku 1245, kdy doprovázel děkana pařížské univerzity jakožto hlavní ceremoniář. Přestože má pedel nyní symbolickou funkci, kdysi zastával povolání školníka či univerzitního sluhy. Staral se o údržbu budov a děkanovi či rektorovi pouze asistoval. Původní význam slova pedel označuje právě tyto funkce.

Slovo vzniklo z germánského bidil, které znamenalo soudního posla. Výraz pak pronikl do italštiny v podobě bidello, což se dá přeložit jako kostelník. Z těchto slov vznikl ve středověku latinský výraz bedellus, který nejprve znamenal posla univerzitního soudu, poté obecně vysokoškolského zaměstnance. Právě z něj pochází české pedel.

Tereza Vlčková