Foto: Martin Svozílek/lemur.mu

Volby pohledem politologa: I studenti chtějí do politiky

Redakce Názory

S blížícím se datem komunálních voleb se upírá stále více pozornosti na jednotlivé strany a jejich volební programy. Na těchto kandidátkách však nefigurují pouze jména aktivně pracujících, ale také studentů. Jakou šanci na úspěch mají ve volbách právě oni? Jaká je připravenost jednotlivých programů stran a mohou mít volby dopad i na Masarykovu univerzitu?  Na tyto otázky odpověděl absolvent politologie a filozofie Václav Krajňanský.

Jak je na tom podle Vás připravenost kampaní jednotlivých stran a jejich programů? Všeobecně se říká, že jim lidé nevěnují velkou pozornost.
To je hodně široká otázka. V České republice je přes šest tisíc obcí a v každé obci volby vypadají trochu jinak. Hodně se diskutuje např. o kvalitě a vkusnosti vedení politických kampaní. Ve srovnání s jinými městy v Brně těch excesů tolik nenajdeme.

O programech se říká, že je lidé nečtou – a nejspíš to bude z většiny pravda. To však nic nemění na tom, že komunálními volbami hýbou především konkrétní místní témata.

Méněcenné volby? Nikoli

Většina občanů nejeví zájem nejen o náplně jednotlivých kampaní, ale o volby všeobecně. Podle statistik přichází k volbám stále nižší procento voličů. Platí to i pro studenty? Mají studenti stále menší zájem aktivně si plnit svou občanskou povinnost? Týká se to jen komunálních voleb, nebo i těch parlamentních?
Ke komunálním volbám skutečně chodí méně lidí než k parlamentním. Zdá se tak, že jsou volbami druhého řádu, tedy jsou v očích voličů méně důležité. U studentů je specifikum v tom, že v komunálních volbách neexistuje institut voličského průkazu. Studenti tedy volí v domovských městech a musí se za volbami dopravit.

Mohou mít podle Vás komunální volby dopad na Masarykovu univerzitu?
Volby na univerzitu samozřejmě dopad mít mohou, a to veliký. Konkrétně naše škola v posledních letech realizovala řadu přímo „infrastrukturních“ projektů. Zmiňme výstavbu a rozvoj bohunického kampusu a dalších technologických pracovišť, které se jednoduše bez podpory města, ale i kraje a státu neobejdou. To platí jak o rovině finanční, tak i třeba o plánu rozvoje, který chce město prosazovat a který se konkretizuje například v územním plánu.

Voliči mohou navštívit volební místnosti od pátku 10. do soboty 11. října. Foto: Martin Svozílek

Voliči mohou navštívit volební místnosti od pátku 10. do soboty 11. října. Foto: Martin Svozílek

Studenti v politice

Stále více studentů se aktivně zapojuje do kandidatury za jednotlivé strany. Několik jednotlivců se objevilo i na Masarykově univerzitě. Jaké změny by tito jedinci mohli přinést do společnosti?
Studenti a mladí lidé obecně jsou často nositeli nových myšlenek a přístupů. Zcela konkrétně – studentskými tématy jsou v poslední době mimo jiné transparentnost a přístup k informacím. Pokud bych měl něco doporučit kandidátům z řad studentů, tak to, aby si vybrali konkrétní témata a zabývali se jimi do hloubky, raději než dělali politiku z čistě idealistického pohnutí, že mohu vše změnit. Voliči by pak dle mého názoru měli vybírat právě takovéto zapálené lidi.

Přes svůj nižší věk, nebudou to mít studenti těžké s prosazováním svých návrhů?
Budou, zvlášť u těch, kteří je budou považovat za velmi nezkušené. Navíc existuje poměrně rozšířená kritika některých porevolučních politiků za to, že strávili celý život jen v politice, a tedy nemají kontakt s prací v jiné profesi. Pokud se studenti hned ze školy budou snažit dostat do politiky, mohou narážet na stejný předsudek. Je pak na nich, aby dokázali přesvědčit společnost, že mají co nabídnout.

Autor: Hana Kozáková