Spoteee nabízí trasy z různých koutů světa. Zdroj: spoteee.cz

Virtuální maraton baví kromě mladých i seniory, říká vystudovaný trenér

Redakce Názory

Absolvent Fakulty sportovních studií Jan Klodner gamifikuje pohyb. Dělá ze cvičení zábavu pomocí videí a her. Projekt, se kterým dobyl české posilovny a domovy seniorů, přitom začal tvořit už během studia. Co mu pomohlo v začátcích a proč se dvacátník na vrcholu fyzickým sil rozhodl pomáhat k pohybu seniorům?

Klodner vystudoval Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity. Foto: UberPITCH 2016

Klodner vystudoval Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity. Foto: UberPITCH 2016

Klodner vystudoval obor Trenérství na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity (FSpS). Je spoluzakladatelem firmy Spoteee a Gradient Labs (Sun Ball). V roce 2012 vyhrál druhé místo v JIC STARCUBE Show a v červnu 2016 národní kolo soutěže UberPitch.

Tehdy ještě jako studentovi Masarykovy univerzity se ti podařilo prorazit s firmou Spoteee, která natáčí videa světových běžeckých tras pro indoor trenažéry. Nápad vznikl v době, kdy jsi studoval dvě školu najednou. Kde jsi vzal čas ještě na další projekty?
Už tenkrát jsem měl pocit, že v době, kdy není člověk zatížený hypotékou, starostí o vlastní rodinu a má možnost rozhodovat se, co s volným časem, bylo rozjíždění nových projektů jasnou volbou. Navíc nás od začátku vše upřímně bavilo a nebyl problém zkrátit spánek a pracovat na maximum. Mám vždy osobní závazek dělat všechno do detailu a maximalisticky.

Kudy se může člověk aktuálně virtuálně proběhnout?
Standardně nabízíme Spoteee v balíčku se čtyřiceti základními videi. Prostřednictvím balíčků si zákazníci můžou dokoupit další sadu. Připravených máme asi dvě stě padesát videí z celého světa. Natáčíme ale také speciální videa – letos jsme například začali spolupracovat se společností RunCzech. Náš tým se postaral o to, aby návštěvníci měli na půlmaratony také památku v podobě videí, která si budou moct přehrát v posilovnách se systémem Spoteee. Natáčeli jsme už v Karlových Varech, Českých Budějovicích a Olomouci, na podzim se chystáme i do Ústí nad Labem.

Mají vůbec takový trenažér na FSpS?
O něčem podobném jsme ani neuvažovali vzhledem k zaměření a využitelnosti místní posilovny… (smích)

O Spoteee si můžete přečíst více v článku
Z fitka na cestu kolem světa? Se Spoteee žádný problém.

Které z tras jsou v posilovnách nejpopulárnější?
Jak u koho. Třeba mezi staršími věkovými skupinami jsou to spíš české destinace. Z měst je to Ostrava a centrum Brna, z přírody pak Adršpašské skály, případně trasy po Vysokých Tatrách, zejména Štrbském plesu. Máme i Masarykův okruh. Mysleli jsme si, že to bude spíš chlapská trasa, ale při poslední návštěvě jednoho ze spolupracujících domovů důchodců se na nás obrátila paní, že si chce onu trasu hned vyzkoušet, že se tam toužila vždycky podívat. Ze zahraničí je nejpopulárnější Paříž nebo Londýn.

Nevadí těm lidem, že se jedná o virtuální okolí?
To není virtuální realita, jsou to skuteční lidé a skutečná příroda. Můžou to být i pro ně známá místa, která si takto připomínají. A jsou-li ve skupince lidé nebo zvířata, která míjí, něco jim třeba připomenou a oni se o tom rozpovídají. Tenhle psychický aspekt je důležitý.

V roce 2012 jsi ještě jako student Masarykovy univerzity získal společně s bratrem a dalšími kolegy druhé místo při závěrečné show JIC STARCUBE. Jak vám to pomohlo?
Tehdy nás to hodně posunulo. Akcelerátor nám pomohl zorientovat se v byznysovém prostředí. Nikdo z členů týmu nebyl z podnikatelské rodiny, takže nám znalosti o tom, jak jednat s investory nebo třeba jak prezentovat svůj nápad, chyběly. Zároveň bylo skvělé mít kolem sebe podobně naladěné lidi, kteří měli hlavu plnou nápadů a byli zároveň odhodlaní je zrealizovat. A samozřejmě networking s lidmi, ke kterým bychom se jinak jako parta študáků nedostali.


Nebylo poté, co jste uspěli v akcelerátoru a vrhli se do podnikání naplno, těžké dodělat studium?
Nad tím jsem vlastně několikrát přemýšlel. Co mi ty roky školy skutečně daly, jestli by pro mě tehdy ve dvaceti nebývalo bylo lepší, kdybych se rovnou dal na nějaký projekt. Studoval jsem nejdřív prezenčně stavárnu na VUT, a jelikož mě vždy bavil sport, přihlásil jsem se pak i dálkově na Masaryčku na sportovku. A neměnil bych. Došel jsem k závěru, že bez obou studií bych dnes asi byl sice jinde, ale nejspíš ne dál. Stavárna mi dala disciplínu, sportovka pak díky volnějšímu přístupu rozhled v myšlení a především znalosti toho, jak funguje lidské tělo. Bez toho bych nemohl vytvářet takové pomůcky, které dnes vyvíjíme. Koníčku, který se mi stal prací, jsem vlastně zasvětil i svoji bakalářskou práci.

Na lidi, pro které je pravidelné cvičení zásadní, se zaměřuje i tvůj druhý projekt Sun Ball. O co vlastně jde?
Jedná se o malý oválný box, ke kterému se připojí hadičkou dva malé míčky. Celý systém pak komunikuje s aplikací na počítači. Pomocí stlačování a povolování míčku se ovládají různé rehabilitační hry. Data ze cvičení se následně ukládají a terapeut i pacient ihned vidí aktuální výsledky a vývoj pacienta v čase.

S tímto nápadem jsi vyhrál UberPitch. Jak se zadařilo ve finále?
Do Berlína, kde se hlavní soutěž odehrála, jsme se nedostali. Byli jsme ze všech projektů sedmí.

Není vám to líto?
Ano i ne. Na jednu stranu by to určitě byla zajímavá zkušenost, na druhou stranu se teď musíme soustředit především na dokončení vývoje Sun Ballu a věnovat se dolaďování posledních detailů s pacienty a komunikaci se zdravotnickými pracovišti.

Martina Pouchlá

JIC STARCUBE je nejdéle fungující český akcelerátor. Týmy v něm procházejí třemi měsíci nabitými poznatky, workshopy, setkáváním s mentory a napojením na globální technologické společnosti. V minulosti v něm opakovaně uspěli také studenti Masarykovy univerzity. Letos se zaměřuje na rozšířenou a virtuální realitu, analýzu big data, senzory a kyberbezpečnost. Přihlášky jsou pro zájemce otevřené do 7. sprna.

Článek vznikl ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem.