Foto: Markéta Sulková/lemur.mu

Při hledání práce je důležité se nevzdávat, radí Mária Svoreňová

Martina Hykšová Studentský život

Mária Svoreňová, absolventka Masarykovy univerzity a bloggerka, nyní pracuje jako manažerka onlinového marketingu a dalo by se říct, že už má svou vysněnou práci. Má však práci v oboru, který vůbec nevystudovala. Její život ukazuje, že všechno jde, když je člověk šikovný a dostatečně zapálený pro věc. Co radí našim absolventům, aby se dokázali probojovat až ke svému „dreamjobu“?

Co jste na Masarykově univerzitě studovala?

V bakalářském studiu to byly mezinárodní vztahy a evropská studia a na magistrovi pak energetická bezpečnost. Sice se tomu už vůbec nevěnuji, ale byly to obory, které mi velmi rozšířily obzory, a dodnes z nich mnoho věcí čerpám.

Jak jste se dostala k vaší současné práci?

Věděla jsem, že nechci pracovat ve velké firmě, kde bych byla jednou z tisíce. Lákala mě svobodnější práce. O JICu (Jihomoravské inovační centrum, pozn. red.) jsem se dozvěděla už během studia. Podala jsem si tam přihlášku na stáž. Se stážemi to funguje tak, že si nás v práci vyzkouší a zjistí, zda bychom pro ně byli přínosní. Naše marketingové oddělení bylo za mé stáže menší, ale tím, že se začalo dělat více a více věcí, jsem si to místo v podstatě vytvořila.

Vaše současná práce však zřejmě nebyla první volbou po studiu. Co jste dělala?

Vyzkoušela jsem si pár prací, které mi však vůbec nesedly, a donutilo mě to zamyslet se nad mými silnými stránkami.

„Studium vůbec nestačí, je potřeba mít více zájmů.“
Co byste tedy doporučila studentům, kteří na univerzitě končí?

Rozhodně nedoporučuji vrhnout se po první nabídce, která se objeví. Po studiu může člověk skončit v práci, kterou nikdy nechtěl dělat, a to jen proto, aby se uživil. Je dobré si nejdříve vyzkoušet více pozic a postupně zjistit, kam bychom se chtěli dál ubírat. V práci si člověk nejlépe ověří, co mu vadí a co ne. Je však také důležité pracovat na svém životopisu, nejlépe už v průběhu studia. Měli bychom mít nějaký vedlejší projekt, na kterém získáme zkušenosti. Něco, čím se můžeme potom ohánět, že jsme to vytvořili, funguje to a je to něčemu prospěšné. Vím, že hodně absolventů se může pochlubit tím, že ve škole něco organizovali, podíleli se na projektech, sami něco vytvořili. I diplomka může být dobrou vizitkou, pokud se věnovala nějakému tématu, které je dané firmě blízké.

Jde tedy o to se už během studia zapojovat?

Ano, studium vůbec nestačí. Člověk by měl mít hodně jiných zájmů, aby z těch zkušeností mohl čerpat.

Co jste dělala během studia vy?

Všechny moje aktivity během studia byly spojeny se studiem energetiky, což tedy teď už nedělám. Byla jsem na stáži v Budapešti, studovala jsem různé letní školy, také jsem byla na Erasmu. Původně jsem plánovala jinou kariéru, ale zjistila jsem, že by mě můj obor dlouhodoběji nebavil. Sice mě zajímá, ale po zkušenostech soudím, že to není nic pro mě.

To, co jsme studovali, tedy nemusí mít na práci vliv?

Nemusí. Není nutné se omezovat tím, že člověk něco neví nebo že studoval něco jiného. Je normální, že člověk po výšce netuší, co chce. Je to něco jiného, první „dospělý“ život. Není nalajnováno, co budeme dělat za deset let. Pro někoho to může být dost strašidelné. Doporučuju si vytvořit nějakou vizi, napsat si, co umím, jaké jsou mé talenty, co mě zajímá a baví. Vytvořit svůj ideální profil, podle kterého budu hledat práci.

„Musíte být v centru dění.“
Doporučujete něco dalšího, co by měli studenti dělat po škole?

Rozhodně by se měli zajímat o kariéru už během studia. Po studiu už by člověk mohl vědět, kam směřuje. Je důležité být v centru dění, chodit na akce, workshopy, vidět, jak to funguje v reálném světě. Člověk se pak i s někým seznámí, získá zkušenosti a ta práce se hledá lépe než od počítače, jak to spousta lidí dělá. Že celý den jen brouzdají na internetu. To nikomu zatím moc nepomohlo, musí aktivně vyhledávat a nečekat na inzeráty.

Vy jste také aktivně vyhledávala?

Žádná z mých prací nebyla na inzerát. Když se mi nějaká firma líbí, dám si záležet na životopise, aby přesně odpovídal tomu, co oni chtějí. Pošlu jim to s tím, že bych pro ně chtěla pracovat. Pokud mají dobrého personalistu, který uvidí v tom člověku potenciál, bude si ho chtít udržet, i když pro něj zrovna žádné místo není. Proto existují stáže, tudíž stáže určitě doporučuji.

Co když někdo hledá, ale nedaří se mu?

Důležitou věcí je se nevzdávat. To radím i všem mým přátelům. Hodně lidí si nenajde práci do tří měsíců a jsou z toho rozčarovaní. To je ten point, kdy ten člověk musí zatnout zuby a vydržet. Člověk se cítí s každým dalším pohovorem hůř a hůř, ale když to pak vydrží, ten svůj dreamjob nakonec opravdu dostane. Hlavní je trpělivost a také to, aby člověk hned nepřijímal nabídky, které nejsou v souladu s jeho očekáváními. Neměli bychom ztrácet čas na pozicích, ve kterých se nechceme angažovat.

Jde tedy o snahu něco najít?

Ne úplně. Věřím, že se někteří lidé o práci velmi snaží, ale ne na správných místech. Proto musí vstát od počítače, zapojit se do dění kolem sebe a jít se někam podívat.

Martina Hykšová