Eva Čivrná, studentka genderu. Foto: Anna Absolonová / lemur.mu

Přesunutí genderových studií pod sociologii bude mít i své výhody, říká studentka genderu Eva Čivrná

Anna Absolonová Slider, Studentský život, Univerzita

Letošní akademický rok je poslední, kdy mohou zájemci nastoupit na samostatný obor Genderová studia. Od příštího podzimu bude možné studovat gender pouze jako specializaci oboru Sociologie. O zrušení genderových studií kvůli malému zájmu informovalo vedení fakulty minulý školní rok. Zpráva tehdy vyvolala negativní reakce zejména mezi studenty tohoto oboru. Změnu tenkrát nepřivítala ani Eva Čivrná, studentka genderových studií a sociální antropologie.

Co znamená přesunutí genderu pod sociologii pro vás jakožto studenty, kteří gender začali studovat jako samostatný obor?

Pro nás se nic nemění. Fakulta vždy musí studentům zaručit, že mohou dostudovat obor v té podobě, ve které ho studovat začali. Z toho důvodu jsou pro nás připraveny speciální šablony. Kurzy, které nebyly vypsané, si můžeme individuálně domluvit. Navíc se vypisují nové povinně volitelné předměty, které předtím v nabídce nebyly.

Znamená to tedy, že studium genderu nebude ochuzeno o žádná témata a okruhy, které byly vyučovány, když fungoval samostatný obor?

Nemyslím si, že by byl teď gender ochuzený. Naopak, teď budou genderově zaměřené předměty povinně volitelné, takže je možné, že v některých tématech půjde výuka více do hloubky, než tomu bylo doposud. Předmětů bude také pravděpodobně více a budou specifičtější. Jsem přesvědčená, že se nakonec jedná spíše o formální změnu.

Takže zrušení genderových studií nevnímáš negativně?

Z počátku se mi změna vůbec nelíbila a obecně první vlna informací vyvolala nesouhlas studujících. Teď už se ale začíná rýsovat, jak by mohlo studium genderu vypadat, a nemyslím si, že to bude špatné. Spíše naopak. Myslím, že se toho studenti naučí více i z toho důvodu, že budou mít jak sociologické, tak genderové předměty. Na jaře nám toto nebylo ještě zcela zřejmé, dostávaly se k nám různé fámy a vypadalo to, že se genderová studia zruší úplně. K tomu se přidávaly negativní komentáře na sociálních sítích. Teď, když víme, jak bude struktura oboru vypadat, nám to přijde celkem fajn. Spíše jde o to, jak to zrušení působí navenek. V celé střední Evropě se dalo bakalářské studium genderu studovat jen tady na Masarykově univerzitě. Stejně to pak fungovalo jen v Maďarsku na soukromé Středoevropské univerzitě. Tam se ale v současnosti obor ruší kvůli premiérovi Viktoru Orbánovi. Z toho důvodu působily navenek zprávy o zrušení genderu i tady negativně.

Obor se ruší kvůli klesajícímu zájmu. Čím si to vysvětluješ?

Genderová studia nebudou podle mě nikdy nikterak populární. Spousta lidí nemá představu, co studium obnáší, a pokud nějakou má, tak jim naše činnost přijde zvláštní. Myslí si třeba, že chodíme na akce počítat, kolik je na nich žen a kolik mužů a potom se nad tím rozčilovat. Genderová studia souvisí s feminismem a ten také nemá v české společnosti nejlepší obrázek. Lidé na nás pohlíží jako na hysterky a gender se nebere jako věda. Jsem ale přesvědčená, že v nadcházejících letech a s příchodem dalších generací bude zájem o genderovou problematiku opět růst. Feminismus teď začíná mít pozitivní jméno.

Je studium genderu studiem feminismu?

Není. Studium genderu je jako studium sociologie. V obou odvětvích jsou věci, které člověk studuje, ale nemusí s nimi souhlasit. Feminismus je spíše hnutí. S genderem to není samo o sobě nijak propojené. Při studiu genderu si ovšem člověk uvědomí určité nerovnosti mezi ženami a muži ve společnosti a musí se s tím nějak vypořádat. Feminismus se pak nabízí jako jedna z cest.

Je vhodné, aby studovali gender i kluci a aby byli feministi?

Určitě, kluci gender normálně studují. Navíc spousta autorů, kteří píší o genderové problematice, jsou muži, kteří jsou zároveň feministi. Pokud je muž feminista, je to podle mě úplně v pohodě. Někdy se ovšem stává, že společnost začne brát určité feministické akce a konference vážně až ve chvíli, kdy se jich účastní i muži. V tom spatřuji trochu problém. Pokud se ve společnosti řeší otázka nějaké skupiny, měli by u toho být přítomni převážně její členové. Ženám by se tím pádem také měla přiznat vůle udělat se svým statusem něco samy. Pokud to udělá někdo za ně, jsou stále oběťmi určité hybné síly zvenku. O čemž feminismus není.

Spousta lidí, kteří se o problematiku genderových studií nezajímají, často zpochybňují budoucí uplatnění absolventů. Jaké mají studenti možnosti?

Lze zůstat ve výzkumu, dělat žurnalistiku, působit na úřadě vlády, dělat genderové expertýzy nebo pracovat v neziskovém sektoru. Absolventi mohou nalézt uplatnění ve všech humanitních oborech a všude tam, kde se řeší sociální nerovnosti. Lze také pracovat například ve firmách v marketingu.

Jak už jsi naznačila, v České republice je na feminismus a gender nahlíženo skepticky. Jak se na genderovou problematiku dívá zbytek světa?

Nemám žádná tvrdá data, takže můj pohled na tuto problematiku je čistě subjektivní. Například ve Spojených státech jsou genderová studia velkým oborem a i Německu a Skandinávii je gender brán jako důležitý obor. Problém vnímám naopak ve východní Evropě, což můžeme vidět právě na příkladu Maďarska. V těchto zemích berou politici genderová studia a feminismus jako něco nebezpečného, co může tamější společnost destabilizovat. Do jisté míry to tak ale možná opravdu je.