Diskuse o eurozóně na česko-německém dnu. Foto: Zuzana Zavadilová / Lemur

Když Německo kýchne, tu rýmu dostaneme taky, říká profesor Lubor Lacina z Mendelovy univerzity

Zuzana Zavadilová Univerzita

Otázka přijetí eura ve společnosti vyvolává velkou kontroverzi, jinak tomu nebylo ani na konferenci na téma Budoucnost eura a eurozóny. Přední čeští a němečtí ekonomové, profesoři, vysokoškolští pedagogové a europoslanec Luděk Niedermayer minulý čtvrtek debatovali na Fakultě sociálních studií o přínosu přijetí eura a jeho negativech.

Své názory na problematiku měnové integrace přednesli odborníci na konferenci při příležitostí desátého česko-německého dne. Tu minulý čtvrtek ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera pořádal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. V prvním panelu přednášející diskutovali o možných reformách eurozóny s ohledem na výzvy, kterým Evropská unie (EU) nyní čelí. Druhý panel se zabýval tím, zda a kdy euro přijmout.

Hosté hovořili o provázanosti české a německé ekonomiky. Export tuzemských firem do Německa tvoří třetinu celkového vývozu České republiky. „Když Německo kýchne, tu rýmu dostaneme taky,“ vyjádřil těsné propojení ekonomik profesor Lubor Lacina z Mendelovy univerzity. Svázanost ekonomik, důležitost vnitřního trhu a konkurenceschopnost obchodu vůči Rusku a Číně uváděl jako klíčové argumenty pro debatu o zavedení eura i Matthias Schäffer z Nadace Konrada Adenauera, odborník sekce pro ekonomickou politiku.

Foto: Zuzana Zavadilová / Lemur

Podle Ondřeje Krutílka, analytika legislativy EU, bychom se měli soustředit na něco, čeho jsme schopni dosáhnout a co občanům přinese větší výhody, než je zbrklá měnová integrace. Europoslanec Luděk Niedermayer vidí hlavní problém v neschopnosti věcné diskuze a převládání negativních emocí. Nevnímá však potenciální vstup do eurozóny jako otázku života a smrti. Většina zúčastněných se však shodla na tom, že v nynější situaci by přijetí eura mohlo vést k vyhrocení některých protievropských politických postojů.

Zástupci Centra zahraniční spolupráce (CZS) na česko-německém dnu představili možnosti studia nejen v německy mluvících zemích. O studijní a pracovní stáže v Německu je dle Martina Vaška z CZS velký zájem především mezi studenty z lékařské fakulty kvůli budoucímu lukrativnímu uplatnění. „V případě, že by jeli do zemí, kde se platí eurem, odpadla by výměna peněz na jinou měnu se všemi důsledky, které to má. V současné době si studenti mohou vybrat, zda si chtějí grant nechat vyplatit v eurech nebo korunách,“ odpověděl Vašek na otázku, jak by se pro studenty změnily podmínky k výjezdům, pokud by došlo k přijetí eura.