Jana Leitnerová je specialistkou na sociální média. Foto: Jitka Janů/LeMUr.mu

Jana Leitnerová o sociálních sítích: Mohou ovlivnit, jestli dostanete práci

Ondřej Myšák, fotograf Názory

Jana Leitnerová před pár lety vystudovala český jazyk a literaturu s pedagogikou na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Dnes se zabývá sociálními sítěmi, je zaměstnaná jako Content Strategist v agentuře B2B GROUP a zároveň vede komunikaci pro Stranu zelených na sociálních sítích. Ve čtvrtek 26. března přednášela na Ústavu hudební vědy o hledání práce pomocí sociálních sítí.

Jak jste se dostala k práci se sociálními sítěmi?
Byla to trochu náhoda. Když jsem dělala v reklamní agentuře na pozici PR manažerky, sociální sítě v podstatě teprve začínaly. Někteří naši klienti na nich chtěli být, a tak jsem se o tuto oblast začala zajímat mnohem více. Chytlo mě to i osobně, proto jsem se rozhodla jít touto cestou a začala jsem pracovat v dané oblasti na volné noze. Pokud se dnes o sociální sítě zajímáte více, dokáže vás to dost dobře uživit.

Jaké výhody má využití sociální sítě k hledání zaměstnání?
Hodně záleží na tom, jakou práci člověk hledá. V případě zaměstnání, které nějakým způsobem souvisí se sociálními sítěmi, a to nejen z oblasti marketingu, je výhodou možnost se prezentovat. Můžete si okolo sebe vytvořit svou značku, svůj brand. Dokážete se prodat daleko lépe než v množství životopisů, jež dostávají zaměstnavatelé od HR oddělení. Stejně tak headhunteři se hodně pohybují v oblasti sociálních sítí a potenciální zaměstnance tam „loví“. Takže když to děláte dobře, máte větší šanci, že získáte práci.

Nese to s sebou i nějaké nevýhody?
Všichni vědí, že hledáte práci, což ale přináší i určité riziko, že ji neseženete. Když se to nepovede, může vás to srazit na kolena. Další nevýhodou je, že většinou začnete hledat práci ve chvíli, kdy třeba nejste spokojeni na svém současném místě. Tím pádem to šéf okamžitě zjistí. Chybí tam tedy ta mnohdy důležitá anonymita.

I na sociální síti rozhoduje první dojem

Jaké sociální sítě by měl člověk při hledání práce využívat?
Úplně standardní síť týkající se práce je LinkedIn. Studenti se často obávají, že do něj nemají co napsat, jelikož zatím pracovali velice málo. Toho bych se ale vůbec nebála. LinkedIn dnes nabízí spoustu možností jako například nastavení vlastního motta nebo projektů, na nichž jste se podíleli. Lze tam i zahrnout to, jací jste. Už jen proto, že se v dnešní době hodně prodávají emoce. Často není tolik kladen důraz jen na zkušenosti, ale bývá důležité, jak na vás člověk působí. Zvlášť pokud jste studenti a hledáte první práci nebo praxi. Stejně jako při pohovoru, i na sociálních sítích jde o první dojem. Dále je dobré mít samozřejmě Facebook a pro člověka, který se chce pohybovat v oblasti umění nebo designu, je vhodný Instagram. Twitter je dobrý zase spíše pro IT a marketing.

Leitnerová přednášela o sociálních sítích na Ústavu hudební vědy. Foto: Ondřej Myšák/LeMUr.mu

Leitnerová přednášela o sociálních sítích na Ústavu hudební vědy. Foto: Ondřej Myšák/LeMUr.mu

Máte nějaké užitečné tipy pro využívání sociálních sítí k hledání zaměstnání?
Člověk by si měl stanovit, co chce dělat. Poté určitě doporučuji nečekat, až někdo vypíše pozice. Spousta firem má už dnes databázi, kde ukládají CV, protože jim neustále píše velké množství zájemců o místo. Na základě kontaktů v databázi potom vybírají vhodné uchazeče. Také doporučuji pročistit sociální sítě, aby tam člověk nějakým způsobem vypadal. Váš profil nesmí vypadat jako smetiště emotivních postů v podobě fotek z oslav. Vždy požádejte o feedback někoho, kdo vám zkontroluje CV, případně i fotku. Každá maličkost může ovlivnit, jestli práci dostanete, nebo ne. Nemusíte to ale přehánět, abyste naopak nepůsobili příliš uměle. A asi největší tip – nezkoušejte to jen na jedné sociální síti. Rozhoďte své sítě i offline, protože i když sociální sítě umí mnoho, tak to není stoprocentní.

Fotky z oslav a selfie je lepší promazat

Na sociálních sítích jsou různé skupiny s nabídkami práce. Jak moc musí být člověk u těchto nabídek obezřetný? Je tam velké riziko, že dostaneme falešnou nabídku?
Vždy je dobré ve chvíli, kdy víte, že tam někdo nabízí práci, si tu firmu a nabídku „prolustrovat“. Určitě je základ si o firmě něco zjistit. Například když někdo nabízí pozici v PR, copywritera nebo cokoli jiného, můžete se podívat, kdo u nich tuto práci dělá nebo kdo vede jejich projekty. Dobré však je, že když už se nějaký podvodník objeví, je okamžitě ze skupiny vyhozen. Správci potom většinou upozorňují, že jde o podvod. A samozřejmě to je o selském rozumu, protože vy přece hledáte konkrétní pozici a ne jen „vydělejte si u nás“.

Zmínila jste LinkedIn, kde je možné shromažďovat své pracovní zkušenosti. Jak moc berou zaměstnavatelé ohled na informace z této sítě? Kontrolují je? Přihlíží k nim?
Dnes už dost často, ale já pracuji v marketingovém prostředí a to je trošku bublina, takže úplně nevím, jak to chodí u jiných oborů. Každopádně se v dnešní době mnohdy stává, že nechtějí posílat životopis, ale jen odkaz na váš LinkedIn profil. Mně už se to stalo několikrát. Je pravda, že HR manažeři firem hodně hledají právě přes LinkedIn, zvláště pro vyšší pozice.

Jaký vliv může mít na naše zaměstnání to, co sdílíme například na Facebooku, a jak moc vůbec můžeme projevovat svůj názor?
Je to velmi tenká hranice. Pokud byste něco neřekli třeba na náměstí Svobody nahlas před cizími lidmi, tak to zkrátka na Facebook nedávejte. Samozřejmě jedna věc je vyjádřit názor a druhá věc je, jakým způsobem tam komunikujete – nemůžete být vulgární a skládat svůj obsah z kočiček, selfíček a párty. To potom o člověku nevypovídá vlastně nic pozitivního. Rozhodně taky nehaňte veřejně předchozího zaměstnavatele nebo se nechlubte tím, že porušujete pravidla či dokonce zákon. Zní to jako samozřejmost, ale setkávám se s tím denně. Je důležité si uvědomit, že cokoli do online prostoru napíšete, to tam zůstane a může to nějakým způsobem ovlivnit vaši budoucnost.

Důležité jsou zkušenosti i kontakty

Když potřebujete práci, ucházíte se o místo, nebo jste už v pozici, kdy naopak zaměstnavatelé posílají nabídky vám?
Upřímně, já jsem o práci nežádala skoro dva roky. Bylo to však tím, že jsem měla kontakty. Lidé viděli, že něco umím, a doporučovali mě. Líbilo se jim, jak píšu, jak vnímám sociální sítě, a také to, jak umím jednat s lidmi. Přes kontakt jsem se dostala do firmy Socialbakers, kde hledali někoho na obsah pro sociální sítě. Kontaktovala jsem je, můj pohled na obsah sociálních sítí se jim líbil a přijali mě. To bylo naposledy, kdy jsem žádala o práci. Poptávka po lidech pracujících se sociálními sítěmi je velká a nejspíš ještě pár let bude. Myslím si, že třeba za deset let bude nejen Facebook dokonce živit daleko víc lidí. Neznamená to ale, že přestanete makat, naopak. Je potřeba se tomu věnovat více a více.

Jste bývalou šéfredaktorkou LeMUra. Jak na tuto práci vzpomínáte?
Na LeMUra vzpomínám s láskou. Možná právě díky LeMUrovi jsem získala potom práci v agentuře. Nemyslím si, že jen kvůli tomu, ale naučila jsem se tam například time management a vedení týmu. Sami jistě víte, že není snadné motivovat lidi k tomu, aby něco dělali zadarmo, ve volném čase. Navíc je to dost náročná věc, protože články musí nějak vypadat. Redaktoři musí trávit čas na rozhovorech, musí pátrat po zdrojích. Žurnalistika je těžká, a jelikož já ji nikdy nestudovala, bylo to takové zvláštní, ale opravdu krásné období.

Ondřej Myšák