Kandidáti Honza a Anet. Foto: Munie

Fakulty nejsou na Masarykově univerzitě soudržné, říká Jan Grygera

Denisa Katraničová Kultura, Univerzita

Letošní kandidáti na krále a královnu Majálesu za Masarykovu univerzitu Aneta Synková a Jan Grygera se v rozhovoru rozpovídali o tom, jaké je to být součástí Majálesu, co si myslí o Brně a co by získali, kdyby vyhráli. 

Jak vás napadlo kandidovat za Masarykovu univerzitu?

Anet: Asi tři dny po tom, co jsem si koupila lístky na Májales, jsem zjistila, že mě moje nejlepší kamarádka na královnu nominovala. Do té doby jsem nevěděla, že se král a královna volí. Nenapadlo mě, že bych se mohla zapojit i já. Je to pro mě něco nového  výzva, příležitost. Jsem ráda, že toho můžu být součástí. Užívám si to a moc se těším na další události, lidi a tvorbu, se kterými se jako kandidátka na královnu setkám.

Honza: Můj nápad to nebyl. Nejdřív byl nominován náš kapitán, ale ten měl spoustu práce a neměl na to čas. Hodil to na mě a ještě jednoho spoluhráče. S ním jsme se měli nějak domluvit, jestli bychom do toho chtěli, nebo nechtěli jít a jestli na to máme čas. Protože jsem starší, dohodli jsme se, že nasbírám nějaké zkušenosti a ty mu předám, až bude kandidovat příští rok.

Zabere vám kandidatura hodně času?

Anet: Ano. Chvíli jsem váhala, zda zvládnu všechny ty povinnosti. Ale když si člověk určí priority, udělá si svůj režim, naplánuje, aby se vše stíhalo, přinejlepším na 100%, dá se to zvládnout. Chvílemi to na mě padá a je toho na mě hrozně moc, jenže si uvědomím, že jsem za to všechno vděčná a šťastná. Je to skvělá příležitost, kterou nemá každý. Proto do toho jdu ještě s větší chutí.

Honza: Zabere to hodně času, ale není pravda, že by se to nedalo zvládat. Škola i kandidátské povinnosti se dají skloubit v pohodě.

Královský pár je připraven pomoci všem brněnským studentům v osobním rozvoji. Foto: Munie

Jak se vám líbí studovat na Masarykově univerzitě? Jak si užíváte studentský život?

Anet: Je to skvělý pocit! Po gymnáziu jsem měla roční pauzu, která mi dala neskutečně moc. Našla jsem sama sebe to, co mě baví a naplňuje. A také obor, který jde ruku v ruce s tím, čemu se věnuji na volné noze. Jsem teprve ve druhém semestru, takže se částečně ještě rozkoukávám, ale potkala jsem už plno skvělých, chytrých a inspirujících lidí, vytvořila několik přátelství a užila si skvělé akce. Sice hodně času trávím v Praze, ale studentským domovem je pro mě Brno.

Honza: Je to fajn, mám rád svůj obor a fakultu. Jsem rád, že vznikl univerzitní hokejový tým, ve kterém mohu hrát. Jinak bych se k hokeji asi nedostal. Na studentském životě v Brně nevidím žádnou chybu. Je tady zastoupená sportovní i kulturní stránka, mně osobně tady nic nechybí a zatím jsem poznal jen skvělé lidi. Jsem tady spokojený – jak se studentským životem, tak s univerzitou.

Změnil se váš život od doby, co reprezentujete univerzitu?

Anet: Ano. Jak jsem říkala, týká se to té větší vytíženosti, povinností i odpovědnosti. Stále to ale má více pozitiv než negativ. Setkání s báječnými lidmi, zážitky, zkušenosti, příležitosti, nahlédnutí do nových věcí. Jsem navíc součástí skvělého týmu.

Honza: Přibyly mi povinnosti, ale jsou to příjemné povinnosti. Díky nim jsem poznal několik skvělých lidí. Někteří kluci si ze mě sice začali dělat srandu, ale je to jen legrace a je jich jen pár. Například když přijdu do přednáškové místnosti, pár kamarádů se mi občas začne klanět. Jednou jsme šli pozdě na hodinu a kamarád vešel do učebny první a zařval: „Přišel král!“ Je to ale jen takové popichovaní.

Co by pro vás výhra znamenala?

Anet: Nebrala bych to jen jako výhru mě samotné, ale výhru Masarykovy univerzity. Určitě by to byla skvělá možnost, jak prosadit svůj projekt a své plány a vize. Samozřejmě ale i příležitost prosadit myšlenky studentů. Majáles je dobrý pro podporu všech univerzit i samotného Brna. Ale jak říkám, pro mě není tak důležitý cíl jako cesta – hlavní je si to užít a žít okamžikem.

Honza: Byl bych rád, že ten čas a energie, které jsem do toho dával, se nějak zúročily. Byl bych rád, že se to těm lidem, kteří se okolo mne motají a kteří mi pomáhají, ať jsou to lidi z MUNIE nebo je to garda, nějak vrátilo, že to nedělali zbytečně. Aby měla konečně Masarykova univerzita svého krále.

„Poruchy příjmu potravy na první pohled možná nevidíme, ale je jich kolem nás více a více.“
Je něco, co byste chtěli na Masarykově univerzitě změnit?

Anet: Zavedla bych do každé fakulty bufet plný ovoce, zeleniny a výživných a plnohodnotných jídel. Automaty s proteinovými tyčinkami a barely s pitnou vodou. Za mě by nebylo špatné prosadit vice informací a poradenství o výživě, zdravém stravování a životním stylu, ale i o poruchách příjmu potravy. Je to něco, co na první pohled možná nevidíme, ale je jich kolem nás stále víc. To jsou mé vize. Masarykova univerzita má jinak vše potřebné, je to skvělé místo pro start do života.

Honza: Co jsem zatím nejvíc odpozoroval je, že fakulty nejsou soudržné. Možná mi to tak jen přijde, ale zdá se mi, že když někam přijdu a řeknu, že jsem ze sportovky, lidé mají tendence na mě koukat svrchu. To mi celkem vadí. Slyšel jsem, že na VUT dokážou být všichni pospolu a v pohodě. Myslím, že se to hodně odráží i na výsledcích z minulých let, kdy VUT vyhrála dvakrát po sobě krále Majálesu. Je jich méně, ale ukázala se jejich soudržnost, protože dokázali nasbírat více hlasů. Na Masarykově univerzitě nějaký král nikoho nezajímá, a přitom stačí pět vteřin času. Kliknout na něco a podpořit.

Jak bys nám, Honzo, v rychlosti představil společný projekt?

Honza: Společný projekt je určený pro studenty všech Brněnských univerzit. Daly by se k němu využít prostor nové tržnice. Studenti by si připravili, co tam chtějí donést a předvést. Mám různé kamarády, kteří dokážou udělat opravdu dobré věci z elektroniky. Zaregistrovali by se, donesli svůj výtvor a mohli by se tím zviditelnit. A možná by to mohlo nakopnut i jejich podnikaní. Vím, že hodně lidi, kteří něco umí a dokážou něco udělat, se bojí do toho šlápnout naplno. A tohle by je nic nestálo, jen náklady na výrobu. Taky by dostali zpětnou vazbu  co dělají dobře a co špatně a mohli by se zlepšit. Trhy by byly určitě víckrát za rok, takže by měli více šancí. Je to příležitost pro rozvoj podnikaní i pro osobní posun.

Co byste dodali na závěr?

Anet: Určitě bych chtěla poděkovat za podporu při hlasování, akcích a soutěží, které nás čekají. Ale i za psychickou a kamarádskou podporu. Protože to je pro nás nejdůležitější. Dodala bych, abyste se nebáli jít za svým a říct svůj názor. Co totiž můžete ztratit? Přeji vám, abyste si každý našel svoji cestu, životní balanci a klid v srdci. Tak jako bych napsala na Instagramu: „Přeji vám krásný, usměvavý, zdravý, aktivní a úspěšný den.“

Honza: Prosím lidi, ať hlasují jak pro mě, tak i pro Anet. Naše univerzita si určitě zaslouží mít konečně krále a královnu Majálesu. Bavte se a užívejte si ten studentský život v Brně a přijďte nás podpořit i na Majáles.

Kdo je Aneta Synková?
Anet Synková pochází z Letovic a na Filosofické fakultě studuje druhým semestrem obor Teorie interaktivních médií. Nejvíce času a energie věnuje komunikaci a tvorbě svého instagramového účtu a blogu, kde pomáhá svým čtenářkám v boji s poruchami příjmu potravy, hledáním sebelásky a motivace. Ráda sportuje, čte, vaří a fotí a miluje víno a zdravé a vyvážené jídlo.

Kdo je Jan Grygera?
Honza Grygera pochází z Holešova a na Fakultě sportovních studií studuje čtvrtým semestrem obor Rozhodčí ledního hokeje. Od mládí se tomuto sportu věnuje a na pozici obránce reprezentuje v Evropské univerzitní lize Masarykovu univerzitu v dresu číslo 27. K výběru studijního oboru ho vedla touha poznat oblíbený sport i ze strany rozhodčího. V životě se snaží být upřímný a veselý.

Pro kandidáty můžete hlasovat na muninatrun.cz.