Autor. David Klement / Lemur

Člověk denně tvrdě pracuje na tom, aby nějaké peníze vydělal, a přitom je naprosto dobrovolně ztrácí, tvrdí Patrik Stránsky

Veronika Tupá Studentský život, Univerzita

Klub investorů, který spojuje vysokoškolské studenty se zájmem o svět financí a investic, je nezisková organizace s více než dvěma tisíci členy. S vedoucím brněnské pobočky Patrikem Stránskym jsme si popovídali nejen o historii Klubu investorů v Brně, ale i o finanční gramotnosti mladých lidí a způsobech, jak ji zlepšit.

Je důležité peníze investovat? Nestačí si třeba jenom spořit?

Mezi investováním a spořením není v zásadě žádný rozdíl, ale je důležité zohlednit takzvaný investiční trojúhelník, který tvoří riziko, likvidita a výnos. Uvedu to celé na příkladu. Dejme tomu, že máte účet, na kterém je navýšení 0,1 %. To je ale nominální výnos, který neodpovídá realitě, protože v realitě máme něco, čemu se říká inflace, což je vlastně meziroční navýšení peněz v oběhu. Takže pokud je inflace na úrovni 2 %, na což centrální banka cílí, meziročně ztratíte 1,9 % svých úspor. Člověk se na musí podívat tou optikou, že denně tvrdě pracuje na tom, aby nějaké peníze vydělal, a přitom je naprosto dobrovolně ztrácí. Ano, s investováním přichází riziko, ale o peníze přicházíte stejně.

Dobře, řekněme tedy, že jsem naprostý začátečník a chci nějak investovat svoje peníze, ale vůbec se v celém tom mechanismu nevyznám. Co byste mi poradil?

Vzdělávat se a začít s tím hned. Chápu, že bude spousta lidí argumentovat tím, že na to nemá čas, ale nemusí to být tak náročné. Stačí si každý večer přečíst nějaký článek nebo kousek knížky, podívat se na film nebo na přednášky na YouTube. Člověk by měl zkrátka udělat něco pro to, aby pochopil základní principy svého cíle a procesu jeho dosažení. Potom bych přešel ke studiu toho, co vlastně to riziko investic pro mě znamená a jaké produkty na trhu existují. Můžete přijít na naše přednášky nebo se třeba poradit s finančním poradcem. U poradců bych byl ale mírně obezřetný, aby to nebyl někdo nevzdělaný nebo hledící pouze na svoje zisky, protože jsou často placení z počtu transakcí, které provedou. Takže abych to shrnul: zvýšit svoje povědomí a poradit se s někým, kdo tomu rozumí.

V zářijovém investičním speciálu Forbesu uvádějí jako minimální hranici pro investování 10 000 korun měsíčně, to je ale pro mnoho lidí příliš vysoká částka. Opravdu nelze začít investovat s nižší částkou?

Pokud o to opravdu máte zájem, tak je určitě důležité začít, ať už ta částka bude jakákoliv. Prostě to zkoušet. Každá taková zkušenost zvyšuje vaše schopnosti a zjednodušuje vám další kroky. Ale i já se ještě pořád učím, proto bych nerad dával nějaké konkrétní rady, můžu poskytnout pouze svůj názor na věc.

Patrik Stránsky se o svět financí zajímal už na střední škole. Foto: Zuzana Zavadilová/lemur.mu

Co si myslíte o úrovni finanční gramotnosti mladých lidí v Česku a na Slovensku?

Jeden ze členů našeho spolku, František Špás, právě v Česku rozjíždí vlastní projekt na tohle téma. Stojí za ním tři studenti a společnost Podnikni to. Vypozorovali, že finanční gramotnost v Česku a na Slovensku je oproti západním zemím velmi malá. Když se podíváme do roku 1929, v té době Československo bylo na 13. místě v žebříčku nejbohatších zemí na světě. Dneska je to 33. pozice. Bohatství země úzce souvisí i s finanční gramotností občanů a s tím, jak nakládají se svými prostředky. Když to ale porovnáme s Rakouskem, vidíme, že bylo na stejné startovní pozici a teď má mílový náskok. Dalším ukazatelem poklesu je, že podíl investic na spoření výrazně klesl, dnes je tento podíl dvanáct procent, v době první republiky to bylo dvakrát tolik. Na Slovensku toto zatím zmapované není, v Německu je to okolo 30 %. Ve financích je potřeba diverzifikace produktů – některé jsou rizikovější, některé méně. Většina prostředků je v Česku na běžném účtu, to znamená, že většina populace jenom ztrácí 2 % svých úspor každý měsíc. Je velice důležité o tomto mluvit a bylo by dobré o tom začít mluvit zejména s mladými lidmi už na střední škole. Ať už člověk má nebo nemá rád peníze, je to věc, která nás obklopuje každý den a která náš život ovlivňuje.

Dá se ale vůbec středoškoláky takovým tématem zaujmout?

Rozhodně. Finance se dají vysvětlovat formou her. Žáci se můžou rozdělit do skupinek, dostanou nějaké fiktivní prostředky a možnosti je investovat. Najednou je i taková věc jako investování začne bavit. Všechno je to jenom o tom, jakou formou jim téma podáte a také kdo jim ho podává – protože je rozdíl, jestli k nim mluví padesátiletý profesor, nebo mladý student, který je pro věc nadšený, má drive a třeba i více chápe jejich způsoby myšlení.

Chystáte v Klubu investorů třeba i nějaké workshopy pro středoškoláky?

Na naše přednášky chodí středoškoláci i lidé, kteří už mají po škole. Protože se podílíme i na MjUNI a občas jezdíme na střední školy, daří se nám postupně získávat i mladší zájemce. Snažíme se budovat komunitu, bavit se, vzdělávat se a co bude dál, se uvidí.

Klub investorů je postavený na třech pilířích, což je vzdělání, komunita a praxe

Jak vznikla brněnská odnož Klubu investorů?

Původní koncept vznikl v Praze. Začalo to u šesti studentů, kteří se zajímali o investování a o to, jak zhodnotit svůj majetek. Chtěli se o tom více bavit, škola jim poskytovala pouze omezený počet předmětů na toto téma a z toho vyplynul koncept klubu, kde by se studenti jako oni mohli dělit o své zkušenosti a znalosti. O tři roky později se podobný záměr objevil i v Brně. Vzhledem k tomu, že Klub investorů v Praze už měl své jméno, dohodly se tyto dvě skupiny na tom, že vytvoří jedno velké společenství, které si mezi sebou bude sdílet myšlenky a vytvoří meziuniverzitní komunitu.

Jaký je primární cíl organizace?

Klub investorů je postavený na třech pilířích, což je vzdělání, komunita a praxe. Naším hlavním cílem je sbližovat studenty vysokých škol, kteří mají zájem dělat něco navíc. Já si všeobecně na studentech nejvíc cením ochoty pracovat a dělat něco nad rámec běžných povinností. Mám rád, když mají mladí lidé drive. Tyhle typy lidí potom můžou v rámci našeho spolku velice rychle postoupit do vedoucích pozicí. Typickým příkladem je naše event manažerka, která se dokázala během tří nebo čtyř měsíců propracovat z pozice úplného nováčka na svůj současný post, kde má pod sebou na starosti celý tým lidí a organizuje komunikaci spolku navenek, například když pořádáme přednášky. Dalším cílem je tedy neustále se zlepšovat. I proto máme třeba interní workshopy, které jsou zaměřené na rozvoj našich členů. Zrovna včera za námi na workshop přiletěli z Londýna zástupci média Bloomberg, kteří mají nejlepší terminály pro statistický sběr finančních dat na světě. Pořádáme ale také veřejné přednášky a podílíme na spoustě univerzitních akcí, jako jsou třeba Prvákoviny a MjUNI.

Kolik akcí pro veřejnost za semestr pořádáte?

Tento semestr jsme si stanovili uspořádat jedenáct akcí, z toho pět přednášek, které jsou cílené na širší spektrum lidí. Před dvěma dny jsme měli přednášku Byznys očima Forbesu, kterou pro nás připravila generální ředitelka českého Forbesu Barbora Kročková. Bavili jsme se o tom, jak společnost Forbes v Česku funguje – jak ze strany manažerské, tak třeba i po stránce novinářské. Vzhledem k tématu investic je to trochu mimo téma, ale právě proto, že je to přednáška otevřená veřejnosti, chceme vzbudit zájem o různá témata, která se světa financí dotýkají. Další tři akce budou workshopy a další tři jsou spíš takové sociální akce jako Investiční pivo a KI kafe, kdy se sejdeme a probíráme už nějaké trochu konkrétnější téma. Kromě těchto jedenácti akcí máme také další interní školení a přednášky pro členy, takže celkem těch akcí může být i 25 za semestr.

Probíhá diskuze i uvnitř vašeho klubu? Radíte se třeba, do čeho je zrovna nejlepší investovat?

To je hodně individuální. Podle mě je pro každého vhodné něco jiného, protože každý má jiné vnímání rizika. Já se hodně zajímám o behaviorální ekonomii, což je skloubení psychologie a ekonomie. Dříve byla ekonomie čistě racionální věda, počítala s tím, že se člověk rozhoduje racionálně. Myslím si, že se člověk rozhoduje pouze částečně racionálně, protože ho ovlivňují jeho vlastní životní zkušenosti a každý z nás pociťuje zisk a ztrátu jinak. Proto je pro každého ta správná investice úplně jiná a nedá se říct, že by existovala nějaká univerzální. Diskuze o tom ale rozhodně probíhá, pravidelně rozebíráme třeba dění na akciových burzách.

Jak můžu do klubu vstoupit a co členství v něm obnáší?

Základem je vlastní iniciativa zájemce. Další věc je, jestli jsme schopni naplnit jeho představy. Snažíme se být co nejvíc flexibilní, proto máme různá oddělení – marketing, partnery, Investiční pivo, finanční část… nejdůležitější je vybrat si tu správnou pozici. Zájemce nám musí poslat motivační dopis, načež ho pozveme na osobní pohovor, který je pro nás klíčový. U pohovoru vždy sedím já a manažer té sekce, o kterou má uchazeč zájem. Na pohovoru si ověříme hlavně to, jestli se zájemce vůbec zajímá o dění kolem investic a financí. Pokud projde, může se zapojit. Já si na členech velice vážím, když dělají něco navíc, ale rozhodně po nich nikdy nechci, aby jejich činnost ve spolku omezovala čas, který by měli věnovat škole.

Kdo je Patrik Stránsky?
Patrik Stránský je studentem financí a práva na Masarykově univerzitě a vedoucím brněnské pobočky Klubu investorů. O svět financí se zajímal už na střední škole. Když přišel na Masarykovu univerzitu, začal chodit na přednášky Klubu investorů a zanedlouho se sám stal členem. Nejdříve se podílel na přípravě pravidelné akce Investiční Pivo, postupem času se začal zapojovat do dalších akcí klubu a v květnu 2018 se stal vedoucím brněnské pobočky.