Chceme oslovit širokou veřejnost, tvrdí Rácová. V jednání je i debata se středoškolskou tematikou. Foto: Lucie Šimečková
Ženské kvóty v politice, romská otázka nebo zpoplatnění studia na vysoké škole. Zatímco tyto náměty jsou zatím ve stádiu úvah, už teď se příznivci řečnických soubojů mohou těšit na úterý 6. prosince. Čeká je Masarykova debata s tezí „Český prezident by měl být volen přímo.“
Až 80 procent českých občanů by si podle průzkumů přálo zakotvit v ústavě přímou volbu prezidenta. Tento názor v debatě zaujme expremiér Miloš Zeman a politolog Lukáš Jelínek. Pro zachování dosavadního stavu, kdy hlavu státu volí obě komory parlamentu, promluví senátor Tomáš Grulich a politolog Roman Chytílek. Stejně jako doposud bude i prosincová debata následovat oxfordský koncept, založený na vyvážené a kritické diskuzi.
 |
| Jak porazit debatního soupeře? Pohotovým a přesvědčivým argumentem. Foto: Miroslav Nemčok |
Nově se organizátorům podařilo získat stálé zázemí, a tak by dosavadní „putování“ debat po brněnských společenských sálech mělo skončit. „Neustálý přesun z místa na místo byl problematický. Po dohodě s Právnickou fakultou se následující debaty už uskuteční v tamější aule, což vnímáme jako velkou výhodu,“ prozrazuje členka pořadatelského týmu Barbora Rácová.
Na podzim loňského roku se skupina studentů Fakulty sociálních studií rozhodla převést do reality myšlenku T. G. Masaryka o tom, že demokracie znamená diskuzi. Od té doby uskutečnili pět debatních večerů, kterými upozornili na palčivé otázky českého veřejného života. Teze zpravidla obsahují společenský problém, o kterém se aktuálně mluví. „Témata vybíráme podle toho, co zrovna rezonuje společností,“ vysvětluje strategii Rácová.
 |
| Podmínky pro obě strany sporu jsou přísně vyvážené. Foto: Miroslav Nemčok |
Jakmile se skupině podaří stanovit tezi pro budoucí debatu, přichází na řadu proces shánění řečníků. Protože jimi jsou většinou zaneprázdněné osobnosti, je těžké určit závazně termín. Některým z oslovených se navíc vůbec nelíbí představa, že by své stanovisko měli za řečnickým pultem obhájit. Negativní reakce se týmu už dostalo i od lidí, kteří se jinak k tématu doposud veřejně stavěli třeba prostřednictvím tisku. Skrývá se za odmítnutím pozvánky na debatu strach ze záludných otázek a nedostatku pohotovosti? „Oficiálně se dotyčné osoby vyjádřily tak, že na věc nemají vyhraněný názor,“ nechává Rácová nahlédnout do zákulisí vyjednávání.
 |
| V Masarykově debatě nejste jen posluchačem, podílíte se na jejím výsledku. Foto: Lukáš Lehotský |
Přestože samotný příslib známých hostů může nalákat davy, myšlenku Masarykových debat bychom měli hledat jinde: „Debaty především umožňují konfrontaci odlišných názorů ve formě, která není nudná,“ tvrdí pořadatelka. Organizátory těší, že neobvyklý debatní model dokázal přilákat početnou část vysokoškolských studentů, cílí ale i na jiné skupiny: „Na minulých debatách se ukázalo, že projekt netáhne jen studenty. Mezi diváky najdete zástupce laické i odborné veřejnosti, vždy s ohledem na zaměření konkrétní debaty.“
Když se na příklad diskutovalo o možném zákazu komunistické strany, mikrofonu se chopili jak zarytí antikomunisté, tak příznivci levicové partaje. Tým Masarykových debat navíc o nových tezích nerozhoduje ze slonovinové věže, naopak z publika vycházející inspiraci vítá. „Po debatách nám lidé často píší své dojmy a nápady, které pak zahrneme do našeho dlouhodobého plánu,“ osvětluje zpětnou vazbu Barbora Rácová.
Debata o výhodách i nástrahách přímé volby prezidenta začíná 6. prosince v 18 hodin v aule Právnické fakulty MU.
Donika Zůbková
