| Radka Valová prezentuje své malířské umění i na sobě. Foto: Marek Tihelka/Archiv Radky Valové |
| Motivy zvířat nesklízejí úspěch jen u dětí, ale i na nejrůznějších party. Foto: Veronika Bílková/Archiv Radky Valové |
Od malička jsem chodila na ZUŠku a zkoušela různé výtvarné techniky. Pak při připravování tabla na střední škole nás napadlo, že si na půlku obličeje namalujeme zvířecí motiv. Malování vyšlo na mě, a když mi pak zůstaly barvy, řekla jsem si, že se mu budu dál věnovat.
Jak tvoje malování pokračovalo?
Nejdřív jsem začala kreslit zvířátka na děti v rodině. Pak jsem na internetu objevila firmu, která zprostředkovává malování na různé akce, že hledají nové lidi, co už mají nějaké zkušenosti. Tak jsem se přihlásila, začala dostávat zakázky a jezdit po akcích.
Takže sis začala bodypaintingem vydělávat?
Spíš jen přivydělávat, šlo o nárazové záležitosti. Ona firma byla totiž z Prahy a tak měla akce většinou v Čechách. Později jsem se dostala k jedné brněnské firmě a z malování se stala moje hlavní výdělečná činnost.
Na jaké akce jezdíš malovat?
Od akcí pro děti, různých party, oslav, dětských dnů nebo karnevalů, po akce pro dospělé. Třeba večer v klubech se často maluje UV barvami. Malovala jsem i nějaké mažoretky, taneční kluby a podobně.
Akce si vybíráš sama nebo se ti ozývají pořadatelé?
První firma, u které jsem dělala, si sama sháněla zakázky a pak obsazovala jednotlivá místa. Teď je to tak půl na půl: lidi se ozývají, že mají zájem, a my taky hledáme příležitosti, kde bychom mohli malovat.
| Vítězná malba z mistrovství Slovenska v bodypaintingu inspirovaná starověkou Krétou. Foto: Pavel Hájek/Archiv Radky Valové |
O účasti v nějaké soutěži jsem uvažovala už delší dobu, ale vyšlo mi to až letos, kdy jsem se zúčastnila mistrovství Slovenska, které jsem vyhrála. Pak jsem byla ještě na mistrovství České republiky, kde jsem skončila čtvrtá.
Jak vypadá průběh soutěže?
Na místo přijedeme ráno a v době registrace máme čas na přípravu, třeba nachystání účesu, ale na tělo se zatím malovat nesmí. Pak začne samotná soutěž, na celé dokončení finálního bodypaintingu máme pět hodin. Soutěžící malují, mezitím kolem procházejí porotci a později i diváci, protože soutěže bývají součástí různých veletrhů.
Co přesně se hodnotí?
Přesné kategorie z hlavy nevyjmenuji, ale je jich několik a každá se boduje zvlášť. Od splnění tématu, přes čistotu barvy, linky, zvolenou techniku, celkový dojem až po závěrečné představení na jevišti.
Jak dlouho ti trvá příprava na soutěž?
Téma se dozvídáme zhruba měsíc až dva předem, přípravu nelze shrnout na hodiny. V mém případě se jedná spíš o dny, protože si všechno musím nechat uležet v hlavě. Celý proces, kdy o motivech přemýšlím a postupně je upravuji, trvá třeba i měsíc, než konečně dojdu k tomu, jak ve finále bude vypadat.
Kde bereš inspiraci pro motivy, které budeš na soutěži malovat?
Téma bývá na soutěžích zadané, ale inspiraci k jeho plnění získávám ze svého života, hlavně ze svých zážitků z cestování a setkávání s lidmi.
Kde sháníš modelky?
Na obou soutěžích jsem měla stejnou modelku, což je slečna, kterou kdysi sehnal zadavatel na jednu akci. Malování se jí zalíbilo a říkala, že se ráda zase někdy zúčastní. Tak jsem se jí ozvala a ona se mnou teď jezdí na soutěže.
| Malování na tělo si na festivalu Youth for You(th) mohli vyzkoušet i návštěvníci. Foto: Bet Sábová/Archiv Radky Valové |
V první řadě bude potřebovat barvy a pak bych doporučila zúčastnit se kurzu. Já je pořádám přímo v Brně, jsou vždy na jeden den a trvají zhruba pět hodin. Lidé se na nich seznámí s barvami, ukážu jim základní techniky, jaké štětce se používají, jak se s nimi pracuje. Chceme mít kurzy hodně individuální. Nejdříve byly cílené na lidi, kteří si přáli malovat hlavně na děti, ale díky malému počtu účastníků si může každý vybrat, o co má zájem.
Kde se takové barvy dají sehnat?
Nejlepší je objednat si je přes internet. Já používám barvy jedné německé značky, jsou atestované, stejně jako bývá třeba kosmetika, takže je můžou používat i alergici.
Dá se malováním uživit?
Když je člověk šikovný a snaží se, tak se tím uživit dá. Na některých akcích mi pořadatel dovolí, abych vybírala peníze od jednotlivých lidí, které pomaluju. Jindy je například v klubu nějaká promo akce a malování je zdarma. Na takových akcích jsem placena od hodiny podle objednávky zadavatele.
Je úspěch otázkou talentu nebo spíš praxe?
Spíš talentu, ale ne takového, který do nás cpou na hodinách výtvarné výchovy na základce. Jde spíš o výtvarné cítění, člověk se může prosadit, i když nezvládá ty klasické věci, stačí si najít svůj styl. Zadavatelé třeba často chtějí nakreslit své logo, proto by člověk měl umět namalovat to, co vidí, i když na druhou stranu se i tohle dá určitě natrénovat.
Markéta Bartoníčková