Korán nabízí mnoho podob výkladu. Foto: Tom Stupka

Islám si většina západního světa spojuje s násilím, potlačováním lidských práv a terorismem. Ve skutečnosti ale většina z nás o tomto náboženství neví téměř nic a všemožné předsudky přijímáme nevědomky od zbytku společnosti. Vytváříme si svůj, mnohdy až neuvěřitelně pokřivený, obraz, který dělá z islámu a muslimů nebezpečného nepřítele. V čem jsou naše největší omyly a jakou moc má v utváření našich i "jejich" názorů politika, jsme se ptali Attily Kovácse z Filozofické fakulty.

Attila Kovács je externím spolupracovníkem Ústavu religionistiky na Masarykově univerzitě, kde vyučuje předměty Islám a Antropologie islámu, vede bakalářské a magisterské práce z religionistiky. Sám se považuje spíše za agnostika, k žádné víře se nehlásí.

V čem je podle vás největší omyl toho, co si myslí Češi, nebo západní svět obecně, o islámu a muslimech?

Základní problém je, že lidi si vymýšlí. Místo, aby zkoumali a zjišťovali skutečná fakta, sestavují si na základě svých domněnek a útržkovitých informací, filmů a předsudků vlastní obraz. Tak vzniká obrovská fikce a lidé se vlastně nebojí islámu, ale právě své představy. Kdyby si dali práci a hledali pravdu, velká část mylných představ by se přestala šířit a vzájemné vztahy by byly mnohem méně konfrontativní.

Co je například takovou typickou představou?

Myslím, že nelze vybrat jednu „typickou“. Jde spíše o obecně prezentované postoje, že islám je násilný a fanatický, neuznává žádná lidská práva, omezuje ženy... Všeobecně vzato, islám je v pozici takového „nepřítele“ nebo „konkurenta“. Domnívám se, že je to proto, že je naším nejbližším sousedem a my máme ve zvyku myslet si o sousedovi kdeco. Jistě, možná si to myslíme i o Číňanech, ale ti jsou daleko, kdežto muslimové jsou tady, mezi námi. Svou roli hrají samozřejmě i historické konflikty, ale v historii byla i klidnější období než dnes.

Mešitu už najdete i v Brně. Foto: Tom Stupka

Hraje v tom roli i výchova nebo vzdělávání?

Jistě, historie se učí svým způsobem na podkladu konfliktů, vojenských a politicko-hospodářských situací, které se prezentují stále stejně a samozřejmě jednostranně. Nevědomky se tak už na škole učíme některým předsudkům. Myslím, že by se historie nebo občanská nauka měla vyučovat trochu s odstupem a nadhledem, ne z pohledu takové „národní mytologie“, jak tomu dnes je.

Existuje tento jev i z opačného pohledu, tedy muslimů na nás?

Absolutně ano. I jejich představy stojí na polopravdách. Můj známý z Jemenu, který tu studoval, mi vyprávěl, jak před svým přijezdem čekal, že každý druhý muž se tu potácí opilý a žena zase polonahá. V představách muslimů vlastně neexistuje na Západě morálka a naprostý extrém jsou pak prezentace západního světa v interpretaci třeba Usámy bin Ládina.

Má na tom podíl rozšíření křesťanství a judaismu v Evropě a Americe?

To právě vůbec ne. Islám s těmito náboženstvími nemá v podstatě žádný problém, pokud nemluvíme o radikálních hnutích, u těch už jsou rozpory i mezi šíity a sunnity. Mnohem silnější antipatie panuje vůči ateismu. Pokud člověk přijede na Východ a prezentuje se jako křesťan nebo žid (ne ale izraelec), je to mnohem přijatelnější, než kdyby vysvětloval, že vlastně v nic nevěří. Ostatně Mojžíše přijímají muslimové jako svého proroka. Pokud se to však propojí s politikou, situace se mění, což vidíme třeba právě v Izraeli. Ale ani apolitický - „prostě věřící“ - izraelský žid nemusí být vnímán nějak negativně.

Má tedy důležitější roli právě politika?

Přesně tak, v současnosti mají význam zejména kulturní a politické vlivy. Politická hnutí hrají s náboženskou kartou, ale pro většinu muslimů je náboženství (obecně) spíš spojujícím elementem. Dnes, vždy to tak nebylo.

Jaký je celkový postoj k cizincům jako turistům?

To se velmi liší podle země. Jiné je to v Egyptě, kde má turismus mnohaletou tradici, a jiné v Afghánistánu. Pozice turisty je ale vždy celkem jasně vymezena, jako by to skoro nebyl člověk. Lidé na dovolené se k běžnému životu muslimů nedostanou ani v Egyptě – mezi obyčejnými lidmi a turisty se vytvořila určitá vrstva pracujících, která oba světy odděluje

Kobereček a korán jsou jedněmi z nejznámějších symbolů islámu. Foto: Tom Stupka

. Z role turisty nesmíte vystoupit. Obecně je turismus vnímán jako zdroj finančních prostředků.

Často bývá přímo spojován islám a terorismus. Jak je to v této oblasti – je víra primární příčinou nebo spíš nástrojem politicky vystupujících organizací?

Opět jde o politiku a náboženství nehraje až takovou roli. Ve většině případů je islám, nebo spíš jím inspirovaná ideologie, jen využívána. Na druhé straně, někdy a do určité míry bývá násilí ospravedlněno. Toto náboženství je založené na interpretaci a korán poskytuje mnoho možností k výkladu. Navíc neexistuje nějaká nadřazená instituce, která by řekla „tohle a tohle je/není správně“, takže radikální organizace mají svůj výklad. Ten ale není široce přijímán. Pokud se detailně podíváte, co tyto jednotky hlásají, nejde jim o šíření víry. Bojují proti ekonomicky a politicky silnějšímu protivníkovi, víra je spíše zneužívána.

A jak svoje činy vnímají samotní útočníci?

Těžko říct, většinou nepřežijí. Ale byla provedena studie na několika neúspěšných, zneškodněných sebevražedných atentátnících. Z výsledků vyplývá, že byli v bezvýchodné sociální situaci a radikální organizace jim vlastně nabídla způsob, jak se „vyrovnat“ se společností. Ani tady tak nehraje hlavní roli víra. Nejde u nich o racionální proces uvažování, spíše o emotivní rozhodnutí.

Jaké je procento věřících v muslimských zemích?

Několik takových statistik existuje, ale přiznám se, že je neznám. Vlády těchto zemí předpokládají, že jejich obyvatelé jsou věřící. Většina z nich na otázku „Jste muslim?“ odpoví bez přemýšlení „Ano“, ale klidně pijí alkohol a ani se nemodlí pětkrát denně. Ono být vzorným muslimem je velmi náročné, ale být špatný muslim je stejně snadné jako být špatný křesťan. Existuje řada křesťanů, kteří nechodí v neděli do kostela... Pokud jde o dodržování víry, jsou stejně věřící jako kdokoliv jiný. Většina Arabů je ale hrdá na to, že „oni vymysleli“ islám. Postoj k věřícím je taky velmi odlišný. Obvykle se třeba vůbec nepředpokládá, že by řidič-muslim mohl před jízdou pít alkohol.

Tváře muslimů nemusí nutně ukazovat pouze nenávist. Foto: Tom Stupka

Liší se způsob pojetí islámu věřícími v různých částech světa?

Ano, velmi. Představa, že existuje jen jeden islám, je také jedním z velkých omylů, kterému řada neznalých lidí věří. Existuje „mnoho islámů“ a jejich podoby mohou být velmi odlišné. Samozřejmě, pět pilířů islámu a další základny jsou shodné, ale na Blízkém východě, v subsaharské Africe a třeba Indonésii byl vývoj víry různě proměňován  dalšími vlivy, což se na dnešní podobě podepsalo. Také muslimové žijící dlouhodobě v západním světě přistupují ke své víře jinak, než by tomu bylo v jejich rodné zemi.

Jaký význam má v muslimské společnosti rodina?

Obrovský. Člověk se narodí hlavně „do rodiny“, ne jako individualita. Nemyslí se tím jen rodiče a děti, ale celá široká rodina a následně komunita. Otázkou je, zda na to má vliv islám nebo spíš vývoj. V těchto zemích měly rodové společnosti, obvykle patriarchálně uspořádané, vždycky značný význam.

Myslíte, že události, které se v současnosti odehrávají v Egyptě nebo Libyi, mají nějakou zásadní spojitost s islámem?

To, co se dnes odehrává v těchto zemích, je něco velmi zvláštního, co se děje tak jednou za století, jde o velmi významné změny. Islám je v konfliktech přítomen, ale nebyl nijak mobilizujícím nebo iniciujícím prvkem, ani v jedné z těch zemí. Náboženství sehrálo zajímavou roli třeba v Egyptě, kdy uprostřed demonstrace přišel čas modlitby a střety na chvíli ustaly – demonstranti se modlili a policisté je nechali, neubližovali jim...

Islamizace světa se Attila Kovács nebojí. Foto: archiv Attily

To dokazuje, že víra je i nad politikou. Samozřejmě situace v Libyi je jiná, protože jde o kmenovou společnost a větší význam tam mají beduínské zásady.

Co si myslíte o obavách některých lidí z islamizace světa?

A co byl kolonialismus? Nebylo to totéž, ale od Evropanů? Samozřejmě, že muslimové se šíří, dokonce už tu jsou. A nemyslím si, že by bylo možné to zastavit. Jde spíše o vývoj a dlouhodobé procesy, kterým nemá smysl se nějak bránit. Také bych řekl, že většina lidí se bojí třeba šaríi, která ale v plném rozsahu není prakticky nikde uplatňována. Na druhou stranu – ne jen muslimové ovlivňují západní společnost, i oni sami jsou naší společností proměňováni. Osobně si myslím, že není čeho se bát.

 

 

Kristýna Kounková

 

---

Dodržujte prosím Kodex diskutéra.