Na počátku května se do Brna již tradičně sjeli hudebníci ze všech koutů České a Slovenské republiky, aby spolu se studenty oslavili příchod jara. Počasí bylo až letní, což se bohužel projevilo vel...
Ve čtvrtek večer se bude konat na Fakultě informatiky již dvanáctý ročník Filmového festivalu FI. Ve třech učebnách bude zdarma promítáno několik amatérských filmů nejrůznějších žánrů. Jak vypadaly...
Legenda se vrací na Masarykovu univerzitu. ProFIdivadlo Fakulty informatiky se k patnáctému roku svého života rozhodlo ztvárnit Foglarovy Rychlé šípy. I když zrovna vstupuje do puberty, nabídne divá...
Professor Leopard je mladá brněnská kapela. Její styl se řadí do žánru indie-pop, ale jak o sobě sami členové říkají, kapela stojí na rockových základech, ale jen do té míry, aby se dalo mohutně odr...
Letos open-air festival Čarodějáles pořádaný tradičně na brněnské Riviéře nabídl návštěvníkům celkem sedmnáct koncertů na třech pódiích. Hudby chtiví zájemci se mohli těšit převážně na legendy české p...
Festival Čarodějáles, jedna z hudebních událostí brněnského jara, oslaví 27. dubna malé jubileum. Areál Riviéry bude hostit již pátý ročník oblíbené akce, která se pyšní mezinárodně znějícím přízviske...
Studenti z Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění pořádají již dvaadvacáté Setkání divadelních škol. Mezi 10. a 14. dubnem tak Brno ovládnou divadelníci z celého světa. Na studentském fe...
| Je libo ke krbu předložka z Hitlera? Foto: Galerie Rudolfinum. |
Současné umění má očividně jediný cíl – šokovat. Taky čím jiným by dnes umělci publikum vůbec zaujali. Realistické či impresionistické malby? Ale ne, to už tu bylo a je to nuda. Ať to zní jakkoliv otřepaně, dnešní doba konzumu je k vnějšímu světu lhostejná. A co jiného než velká dávka kontroverze, provokace, hnusu, zvrhlosti, temnoty a úchylky může tuto skořápku naprasknout. Právě proto se zrodil projekt Decadence now!
Dekadence now! je jedinečným mezinárodním projektem výstav, instalací, koncertů či divadelních představení v několika městech České republiky. Stěžejní výstavy jsou v Praze v Rudolfíně a v brněnském Domě umění. Obě jsem navštívila a bylo to… naprosto dokonale dekadentní.
| Pro ty, kteří holdují svazování. Foto: Galerie Rudolfinum. |
Svůj účel šokovat splňují obě dvě výstavy dokonale. Jsem si jistá, že po této zkušenosti mě neohromí už vůbec nic. Přesto se obě výstavy v míře kontroverznosti lišily. Možná je to dáno tím, že jsem jako první navštívila výstavu v Praze, ale zapůsobila na mě svoji mírou kontroverznosti mnohem více než výstava v Brně. Představte si, že stojíte před obří vagínou naloženou v láku, andělskou dvojicí zobrazenou při orálním sexu, papežem Benediktem vypadajícím jako blonďatá úchylně působící malá prostitutka v tangách či předložkou před krb vyrobenou z Adolfa Hitlera.
| Papež, jak ho neznáte. Foto: Galerie Rudolfinum. |
Hlavní rozdíl je ten, že díla autorů vystavených v Rudolfíně působila mnohem přímočařeji. Vybalí to na vás celé, beze zbytku a bez ostychu. Neskrývají před vámi žádné tajemství lidské zvrhlosti, úchylky a dekadence. Není nic, co by jim bylo svaté. Ani Ježíš, ani papež, ani britská královna. Jejich způsob vyjádření je však dechberoucí, čímž teď nemám namysli jejich kontroverznost, ale obrovské množství pojetí a chápání dekadence. Pro někoho je to bolest, pro jiného sex, pop, šílenství či smrt.
Zato Witkinovy fotografie vystavené v brněnském Domě umění ukrývají své kouzlo ve své nejednoznačnosti. Ano, na první pohled jsou fotky rozřezaných těl, mrtvol či žen s penisem dekadentní až až, ale přece jen máte pořád neodbytný dojem, že autor vám tu pravou podstatu dekadence vůbec neprozradil. Někomu by však mohli napomoci některá vyjádření autora. Na začátku předesílá hlavní cíl své tvorby – najít krásu tam, kde ji jiní nevidí, zobrazit ošklivé krásným způsobem. Proto fotografuje postižené, mrtvé, staré a ošklivé. Ale rozhodně ne pro nás obecně chápaným krásným způsobem. Většina jeho fotografií je doplněná nákresy plných symbolů a významů, které se musíte snažit odkrýt, abyste smysl obrazu a jeho dekadentnosti vůbec pochopili. A bohužel musím říct, že je to předem prohraný boj. Jeho uvažování a způsob vyjadřování vám díky změti pro autora jasných, pro vás naprosto nejasných symbolů, zůstane u naprosté většiny obrazů navždy nepochopitelné. Odcházíte tak sice šokováni působností a nechutností některých fotografií, ale s pocitem, že jste to asi nepochopili.
| The Raft of George Bush (Najdete ho tam?). Foto: Dům umění města Brna. |
Obě výstavy však podle mě naprosto splnily svůj účel. Zpřístupnit dekadentnost a odhalit ji širokému publiku a nastavit mu tak svůj vlastní obraz. Myslíme si, že my jsme normální a to kolem nás, že je taky normální, přitom to tak často není. Obě výstavy všechnu tu ošklivost, hnus, zvrhlost, provokaci, kontroverznost, ale i krásu neskrývají. Naopak. V celé své kráse vystavují vše na obdiv a nutí nás nad nimi přemýšlet. Pak nás překvapí, že se už tak dekadentní nezdají, protože si uvědomíme, že jsou součástí nás samých, našeho každodenního života nebo života jiných.
Vladimíra Dostálová
Přečtěte si také:
Dekadentní podzim a tabuizovaná témata
Šéfredaktorka: Viktória Bajaníková Editoři: Magdaléna Daňková, Martina Klimovičová, Patrícia Pečnerová, Marie Švomová, Donika Zůbková Fotoeditor: Kristýna Veselá Korektoři: Lucie Janků, Zdeněk Ježek, Ivo Koryčánek, Tomáš Varga IT: Martina Králiková, Lukáš Valášek
Přinášíme studentům Masarykovy univerzity nejnovější informace o dění na fakultách, o univerzitních akcích a o kulturních novinkách v Brně.